Vše začíná slibně. Obří trpasličí žranice u Bilba. Jasně, Bilbo je z toho trochu překvapený a úplně radost z toho nemá, ale co; my jsme taky překvapení, že jsme jej čekali trochu jiného pohlaví.

Každopádně když už jeho spíže zejí prázdnotou, mohou naše trpasličí oddíly vyrazit na cestu. Kam? No přeci najít náš ztracený poklad a arcikam. Kam? No přeci do nitra Osamělé hory. Jako do té hory hlídané hrůzostrašným drakem Šmakem? Baže. A Bilbo nám s tím pomůže. Především s těmi nebezpečnými částmi. Jasně, on(a) z toho úplně nemá radost, ale co už.

Kupodivu dorazil i Thorin. Nejspíše ho přilákala žranice. Gandalf prokazuje svou typickou čarodějnickou pohostinnost tím, že nám věnuje mapu k pokladu. Mapu, která je vlastně k ničemu, protože je psána v elfštině, a nadto zčásti inkoustem zřetelným jen za měsíčního světla. Mockrát děkujeme, Gandalfe. Je snad jasné, že z toho nemá úplně radost nikdo z nás.

Skrze hordy dvou skřetů si tak musme probít cestu do Roklinky, kde nás už čeká paní Elrond, další zástupkyně androgynních postav (ale u Elfů to není nic tak podivného). Paní Elrond nám pomůže rozluštit runy, jež jsme získali v tajuplném lese pod paprsky světla Luny. Ale jakmile se pak chceme Elrondovi zdejchnout, zaútočí na nás zlobři. Nejprve na ně chceme poslat Bilba, ale protože z toho nemá úplně radost, raději je díky pomoci environmentálního radikála a čaroděje Radagasta a jeho pomocníka Pana Prasete (zkráceně PéPéčko) necháme zkamenět.

Od Radagasta vyrážíme přes Mlžné hory. Jako by nestačilo, že to smrdí dvoudenním výletem plným zpoždění, kolapsů, bolavých nožiček, psích kousků a hrozbou zatraceně malých minibusů, navíc jsme si uvědomili, že neznáme cestu. Naštěstí narážíme na sympaťáka jménem Glum, který cestu očividně zná. A je nám ji ochoten prozradit. Ale něco za něco. Hádanky! Cestou nám bude klást hádanky, a pokud nějakou neuhodneme, sní vybraného jedince. Nebo alespoň jeho nohu, tu nepotřebuje. Pokud ale neuhodne on naši hádanku, musí nás provést bezpečně, ve zdraví a v celku. Vybranou obětí by byl Bilbo, což se mu moc nelíbilo, takže jsme si radši dali záležet a Gluma v hádankované porazili.

Problém je, že jsme se den poté utábořili v Temném hvozdu. A ten je sakra temnej, plnej temnejch elfů, temnejch stínů a temnejch nástrah. Temní elfové poněkud bubačili a zamknuli nás ve stanech, ze kterých se musíme dostat. Víceméně kohokoli jsme potkali, pohostil nás. Temní elfové s věězeňskou stravou sestávající z chlebu a vody rozhodně nebudou patřit v našem průvodci k doporučovaným kulturám. Ale podařilo se nám pláchnout do Jezerního města. Jezerní město. Pitoreskní krajina rozprostírající se na hladině přenádherného jezera pod Osamělou horou. Problém ovšem je, jak se přes jezero dostat? Starosta naštěstí vystudoval vysokou školu půjčování lodí, takže nám s radostí pomůže, nejdříve ale musíme pomoci my jemu. Zbavit radnici občích pavouků, kteří se rozhodli z ní udělat své hnízdo, a také uhasit hořící doky, protože z nápadu plavit se na hořících lodích jsme neměli úplně radost (nemáme přece vystudovanou Vysokou školu hoření).

V Osamělé hoře bohužel omylem probouzíme Šmaka, a ukazuje se, že je to pěkný morous. Nechce nás nechat okrást jej o arcikam a zbytek pokladu. Noční plížení končí nanejvýš tak blátek na hřišti, takže jej nakonec budeme muset porazit násilněji. Za pomoci zapálených šípů a kouzel. Velkolepá bitva plná pompézních ohňostrojů, výbuchů, explozí, plamenů a detonací si sice vyžádá oběť v podobě naprostého rozmetání Jezerního města, ale Šmak nedopadne o mnoho lépe. Kdybyste chtěli sbírat jeho ostatky, doporučujeme kýbl a mop. A věčte, že zrovna radost byste z té piplačky neměli.

Toť velkolepé finále. Ale jak už bývá zvykem, ještě to chce malou afterparty. To znamená, že se ukázaly dvě osoby, jež nebylo lehké zastihnout. Asi tak popáté za tábor přišel Thorin, a poprvé se ukázal Azog, mocný Znesvětitel stojící za všemi ďábelskými hordami pěti skřetů. Bitva s Azogem zabrala mnoho času, ale naštěstí se Thorin nakonec zmohl na zoufalý, trapný pokus o útok zblízka, který ku podivu všech vyšel. Bitva pěti armád skončila ku našemu prospěchu, arcikam jsme získali, a Thorin ku našemu překvapení přežil. Jak jinak takový úspěch oslavit, když ne uspořádáním disco trisco? Je jasné, že z toho měli radost už úplně, ale úplně všichni.